Monika Kyselová: Jezdím pro radost, zážitky a překonání svých limitů – Bike Prague

Monika Kyselová: Jezdím pro radost, zážitky a překonání svých limitů 11.5.2017

Před dvěma lety Monika Kyselová sedla poprvé na kolo a ze dne na den se stalo součástí jejího života. K cyklistice přivedla i svého syna, se kterým se nyní předhání v terénu. Závodění je pro ní však stále nové, a proto se v letošním roce stala ambasadorkou 4. startovní vlny, která je určená právě pro začátečníky a všechny, kteří jedou na pohodu a nikam nespěchají.

Co vás přivedlo k cyklistice?

Nikdy jsem na kole nejezdila, občas vyjela kolem domu, to ano, ovšem přednost měla vždy vysokohorská turistika.  Před dvěma lety došlo ke koupi mého prvního horského kola, a protože jsem jej velmi špatně, spíš vůbec neovládala, rozhodla se odjet ihned na výukový kemp k Pepovi Dresslerovi. Vše se odehrálo doslova ze dne na den. V pátek jsem seděla v autě, směr Krkonoše. Nepotrpím si příliš na dlouhá rozhodnutí, tento způsob je pro mě zcela přirozený. Celý kemp mi doslova změnil život, poznala jsem trailové ježdění a zamilovala se. Od první minuty jsem byla pohlcena vším novým, učila se s radostí, moc ráda na tuto dobu teď vzpomínám. Protože ke kolu mě opravdu přivedl Pepa Dressler.

Co vás motivuje jezdit na kole?

Můj syn.  Během jednoho roku se dokázal vyjezdit v technice na velice slušnou úroveň. První jízdy jsem jej učila já. Situace se otočila, teď se pod jeho dozorem učím složitějším technickým dovednostem a zrychluji v trailech. Jezdíme spolu často do přírody, společně strávený čas je báječný a užívám si každou minutu v jeho přítomnosti.

Letos budete ambasadorkou 4. startovní vlny na Bike Prague, která je určená pro všechny pohodáře, ale i začátečníky jakým jste byla i vy, jak vzpomínáte na své začátky?

Velmi rychle jsem získala kondici, především díky dennímu dojíždění do zaměstnání. Najela jsem denně 40 km, později jezdila i na vyjížďky po okolí Prahy. Po najetí kondice, jsem se opřela do tréninku techniky. Tam začátky byly velice bolestivé, někdy i krvavé. Vůbec ale nelituji, postupně se má technika zlepšovala. Ráda vzpomínám na první vyjetí z klopené zatáčky bez vyklopení se, ta radost byla nepopsatelná!  Na první výjezdy s partou bikerů, kde jsem kolo přenášela víc, než jezdila. Všichni trpělivě přibrzdili, počkali.  Postupně, díky těmto začátkům, jsem se zlepšovala. Teď už nikoho nezdržuji a jízdu v terénu si užívám. Bez tréninku a odhodlání nejde nic, ani jízda na kole.

Co byste doporučila všem, pro které je závodění na kole nové?

Pro mě samotnou je závodění nové, nemám v této oblasti zkušenosti. Jezdím pro radost, zážitky, překonání svých limitů, fyzických i psychických. Přeju všem začínajícím závodníkům radost z jízdy na kole, ty ostatní pocity jsou pro každého individuální.

S jakými ambicemi pojedete Bike Prague?

Dojet do cíle ve zdraví, užít si závod se svou kamarádkou Ivanou a ostatními z klubu Dámy na kole.

V čem je závod ze 4. vlny jiný, jak si ho užít?

Start ze 4. vlny obnáší velké množství závodníků různých zkušeností a dovedností na kole, s dobrou náladou a radostí v pedálech si jistě užije závod každý.